Čekání si můžete krátit čtením SLOVANSKÉHO BÁJESLOVÍ:
20.
7. 2010 - Být pro nebo
bojovat proti?
Na černo obarvené vlasy, černé kabáty, prázdné zakalené
výrazy, na opraných mikinách stará nepochopená znamení. Pracovně je
nazývám „černokněžníci“, subkulturníci, jsou to lidé, které často
potkávám v ulicích velkoměsta. Tito často nenávidí křesťanství a
židokřesťanství (tj. současné evropské křesťanství a původní z
hebrejství vycházející křesťanství poz. red.), sami sebe nazývají
„pohany“. V jejich pojetí jde o trefný výraz, protože oni původní
hodnoty opravdu „pohaňují“ – aniž by si to možná sami uvědomovali.
>>>
4.
7. 2010 -
Pohanské reakce na pronikání křesťanství
Křesťanská
věrouka se často k prostým lidem šířila shora rozhodnutím panovníka,
který svou vůli vnucoval všem svým poddaným, a tak není divu, že v době
oslabení panovnické moci docházelo k povstáním, která většinou vedli
pohanští kněží, žreci a volchvové. Tato povstání čili pohanské reakce
však v sobě mnohdy skrývaly i politicko-mocenský boj a nespokojenost s
centralizovanou formou vlády. Karantánie byla pokřtěna kolem roku 750,
ale hned v šedesátých letech osmého století došlo k první vzpouře.
Pohanství bylo v této zemi politicky stále vlivné i počátkem devátého
století. Kratší pohanská reakce pravděpodobně nastala i po pádu Velké
Moravy (906-907). >>>
17. 6. 2010 - Původ, sociální
struktura a vnitřní obsah slovanského pohanství
Pokusíme
se shrnout podstatu slovanského pohanství ze tří základních aspektů.
Vývoj slovanských náboženských představ úzce souvisel s procesem jejich
etnogeneze, neboť se odráží v jednotlivých vrstvách panteonu i kultu,
které se postupně ukládaly na předpokládaný indoevropský základ.
Docházelo k tomu jak vlastním vývojem, tak vlivem etnik a kultur, jež se
na jejich etnogenezi podílely nebo s nimiž přicházeli Slované do styku.
Celkem se vytvořily tři vrstvy, z nichž se v lokálně vymezeném prostoru
vyvinula ještě čtvrtá.
>>>
25.
5. 2010 - Film Slované: již brzy v našich kinech
7. 5. 2010 -
Co dál? Spekulace o budoucnosti pohanství
Ačkoliv
mají evropská pohanská náboženství rozdílný původ v různých dobách,
moderní obrozenecká pohanská hnutí jsou obecně dětmi dvacátého století,
alespoň ve smyslu svých moderních jmen a organizací. Jako zakončení této
úvodní kapitoly stojí za to předložit některé myšlenky o možné
budoucnosti těchto nových/starých náboženských hnutí, která spějí
vpřed k nepředvídatelným podmínkám jednadvacátého století.
>>>
Chtěl
bych od „zostuzovatelů pohanství“ slyšet: z ČEHO (?) mohou obviňovat
pohanství, kromě lživých a falešných představ jako: modlí se
ke sloupům… přináší lidské oběti… Nebudeme zvlášť uvádět argumenty
vyvracející tento marasmus. Rozumní lidé je i tak znají. Ukazuje se, že
tito „zostuzovatelé pohanství“ něco „takového“ mají: je to mezi
historicky negramotnými lidmi obecně přijímaný názor, který tvrdí asi
toto: jako by pohanští Slované „byli divošským a nekulturním národem a
teprve až křesťanství jim přineslo vysokou kulturu a jiné výdobytky
civilizace“. A tak pro všechny, kteří se zajímají o staroslovanskou
historii (a také pro některé historicky negramotné, kteří se nechtějí
učit historii a tvrdí nesmysly o „nekulturnosti Slovanů“), uvádíme
krátký seznam výdobytků slovanské pohanské civilizace…
>>>
2. 4. 2010 - K původu
slovanských písem
Dodnes
je velice rozšířený a snad
nejběžnější mylný názor, že sv. Cyril sestavil vůbec první slovanské
písmo, které bylo pojmenováno hlaholice. Současný stav paleologického
bádání však jednoznačně ukazuje, že Slované používali vlastní
runové písmo dávno před svou christianizací
a pokud se týká hlaholice, je to písmo křesťanské,
ovšem předcyrilometodějské. Dají se sledovat tři typy slovanských run
podle oblastí, z kterých pocházejí. Nejstarší typ, který vykazuje značné
shody s etruskými písmeny, jsou slovanské runy z italského předvoje čili
jihoevropské.
Ľudia počas svojej existencie
dosiahli určitú civilizačnú úroveň, ktorej výdobytky častokrát ohrozili
ich život. Človek bol a je schopný vytvoriť nástroje, ktoré slúžili na
vlastné zabíjanie sa. Týmito nástrojmi sú aj zbrane, ktoré používal
nielen na zaobstarávanie potravy pri love zveri, ale aj na vzájomné
ničenie. Vymyslel vojenskú stratégiu, taktiku a systém, ktorými ohrozuje
svoju slobodu a existenciu. Vojenstvo a výzbroj hrali dôležitú aj
neblahú úlohu i u Slovanov na území Slovenska v 6. – 11. stor. Prvé
početnejšie správy o starých Slovanov pochádzajú zo 6. storočia, a to aj
v súvislosti s ich vojenským umením. Zaujímavé informácie priniesol
milánsky kódex z 11. storočia, ktorý oboznamuje s bojovou taktikou
slovanských kmeňov na prelome 6. a 7. storočia.
>>>
12. 3. 2010 -Spečené valy,
2. část
V našem století už o
spečených valech jako o problému nemluví nikdo. Tato skupina zmizela z
moderní klasifikace hradišť potichu a bez obtíží. Přece však ještě po
druhé světové válce došlo k jedné diskusi, jež se rozvinula kolem tohoto
starobylého námětu. Kozel je jméno vápencové ostrožny nad soutokem
Berounky a potoka Kačáku či Loděnice poblíž Srbska na Berounsku. Ve
slovanském období (hlavně v 9.-10. stoL) tu existovalo hradiště,
opevněné dvěma valy, z nichž vnější je obyčejný, zato vnitřní,
přetínající ostroh na nejužším místě a dosahující místy až metrové
výšky, byl označován jako spečený.
>>>
8. 3. 2010 -Veleslava
25. 2. 2010 -Spečené valy, 1. část
Nejen hroby, nejen
písemné památky a kultovní doklady mají své slepé uličky. Také ve věci
zdánlivě tak prozaické, jako je výzkum pravěkých sídlišť, zanechal
romantismus své stopy; také tady jsou náměty, které kdysi byly na denním
pořadu a dnes už je znají jedině ti, kdo se zabývají dějinami vědy.
Povšimněme si jedné pozoruhodné pověry, která se objevila při výzkumu
hradišť a po řadu desítiletí zaváděla archeology celé Evropy, byla
projednávána v četných diskusích a polemikách a vedla někdy až k
vytřídění samostatného typu hradišť. V minulém století bylo totiž
převážně zvykem dělit hradiště podle způsobu zbudování valů (nikoli
podle časové a kulturní příslušnosti, protože o těch věcech se skoro nic
nevědělo). Tak byla rozeznávána hradiště s valy kamennými a hliněnými,
ale často i třetí skupina – hradiště s valy spečenými. Co tento pojem
znamenal?
>>>
15. 2. 2010 -Slowiański Mit o
Stworzeniu Świata
Minimálne
pre tých, ktorí v Prešove alebo Nitre navštívili štvrté pokračovanie
festivalu Perunica, nebude kapela Slowiański Mit o Stworzeniu Świata
neznáma. Ide o projekt ľudí z poľskej folkrockovej kapely
Percival/Percival Schuttenbach. Ako už názov napovedá, koncept albumu sa
opiera o slovanské legendy opisujúce stvorenie sveta počínajúc
prebudením Bieloboha z kozmického vajca, cez stvorenie bohov, stvorenie
zeme, súboja Perúna s Velesom a stvorením človeka končiac. Tento príbeh
sa postupne odvíja v trinástich piesňach, ktorých texty vychádzajú z
legiend i ľudovej slovesnosti. Hudobne je možno projekt zaradiť na
pomedzie folku/neofolku a ritualu. Hudba prechádza od pomalých, takmer
meditatívnych pasáží, až po rýchlejšie časti naplnené energiou. Časť
piesní je postavená na rozprávaní príbehu, ktoré je doplnené
predovšetkým rytmickými nástrojmi. Druhou skupinou sú piesne, kde je
väčší dôraz kladený na hudobnú stránku, s čím súvisí širšia škála
hlasových polôh a použitých nástrojov. Medzi tie patria drumbľa,
violončelo, roh, píšťaly, lutna a rôzne bubny. Celkovo pôsobí album po
hudobnej, textovej i graficky veľmi celistvo, čo je pre koncepčný album
len výhodou. Vypočutie albumu je takmer tak silným zážitkom, ako bolo
vidieť skupinu vystúpiť na živo. Tým, ktorí sa chcú vydať na cesty
snenia do sveta legiend a predstáv našich predkov, môžem tento album
odporučiť.
Ctibor, Svätoháj
10. 2. 2010 - Zem Slovanů
27. 1. 2010 -Michael F. Strmiska: Tradiční pohanství
versus eklektické: Rekonstrukce minulosti versus její vytváření
Další
důležitá otázka, s níž se dnešní pohanská hnutí potýkají, zahrnuje
různorodé postoje a přístupy k textům, folklóru a dalším kulturním
tradicím, jež využívají jako základ pro své soudobé praktiky a víru.
Druhy kulturních zdrojů, které jsou zdrojem informací a inspirace, a
způsob, jímž jsou využity, převážně určují charakter moderního
pohanského hnutí. Pro všechny dnešní pohany zůstává ohromou překážkou,
že pohané v minulosti převedli do psané podoby tak málo informací o
dávných tradicích. Mnoho z existujících informací o pohanské mytologii,
víře a rituálech bylo zapsáno křesťanskými kněžími, buď ve formě
církevních listů, kronik a jiných dokumentů, které se zabývají vzestupem
křesťanství a potlačováním pohanství Evropě, nebo ve formě literárního
znovuvytváření pohanských mýtů, básní a eposů v období po konverzi.
>>>
19. 1. 2010 -Po širé zemi
19. 1. 2010 - Stvoření
světa
Na začátku věků byla velká tma.
V této tmě bylo Zlaté vejce, v kterém přebýval Rod - původce všeho.
Rod zrodil lásku -
Ladu - matku a silou lásky rozbil zevnitř Zlaté vejce a stvořil Vesmír -
nespočitatelné množství hvězdných světů a též náš svět.
Slunce vyšlo z Jeho tváře,
Měsíc z Jeho hrudě,
Světlé hvězdy z Jeho očí,
Jasné obzory z Jeho obočí,
Temné noci z Jeho myšlenek,
Bujné větry z Jeho dechu..
Tak Rod zrodil všechno, co
vidíme okolo, všechno, co nazýváme Přírodou. Slunce, které vyšlo z Rodovy
tváře, posadil do zlatého lože a Měsíc do stříbrného. Potom Rod vypustil
ze svých úst dech, z kterého se zrodil Svarog - Nebeský otec a pták.
Svarog ukončil stvoření světa. Stal se hospodářem Země, vladykou
Nebeského carství. Potom Svarog rozestavil po světe dvanáct obrovských
sloupů, které podpírali nebesa. Rod vytvořil vody velkého moře, z
kterého vystoupila na hladinu Zemská kachna, která porodila mnoho bohů a
démonů. Rod vytvořil i krávu Zemun a Kozu Sedun, z jejich vemen se
rozlilo mléko, z kterého kapek se zrodili hvězdy. Z másla vytvořil Rod
Matičku Zem. Potom Rod vytvořil kámen bytí - Alatyr, který byl středem
světa a vhodil ho do moře.
12.
1. 2010 - Historie bojů Polabských
Slovanů s Germány
* 780 - Francký král Karel
(pozdější císař Karel Veliký) se během bojů se Sasy setkal poprvé s
Polabskými Slovany. Uzavřel s nimi příměří, aby mohl dokončit boj se
Sasy.
* 782 - Karel si podmaňuje Sasy. Sasové byly poté napadeni Slovany.
* 789 - Karel s podporou Sasů a obodritského knížete Vlčana (Wiltzana)
zaútočil proti Luticům. Luticům v té době vládl Dragovít. Frankové
postoupili až k řece Pěně (Peene). Dragovít se podrobil a začal Karlovi
platit daně.
* 792 - Saské povstání proti Karlovi. Kníže Vlčan opět pomohl Karlovi v
jeho potlačení.
* 795 - Kníže Vlčan byl zabit Sasy. Jeho nástupcem se stal Dražko a
stejně jako Vlčan pomáhal Karlovi v boji se Sasy.
Pyšne
vznešene kraľuje dominantný Vihorlat rovinatému kraju Zemplína. Väčšinu
roka býva zahalený nepreniknuteľnou mlhovou clonou. Veští chmúrne
počasie. Ale za jasných dní vysoko dvíha sa do blankytnej klenby
belasého azúru. Už za pohanskej doby pod Vihorlatom, na mieste nazývanom
Plotna, neďaleko Dubiny, v blízkosti Kleníkov preteká posvätná Rika. Tam
sa nachádza posvätný háj mocného boha Perúna, od dávnych dôb nazývaný
Perúnov háj. Už za doby pohanskej sa tu konali pohanské obrady a
tancovali pohanské tance. Nižšie pozdĺž toku Riky pri Perúnovom háji
vznikla osada u brehu Riky a bola nazvaná „U Brehu“. Neďaleko sa
rozprestierajú lúky nazývané Hreňovka. Je to už dávno, kedy v osade
U Brehu žili naši slovanskí predkovia, a pre ktorých bola hora Vihorlat
posvätná. Slovanskí predkovia stavali na nej drevené svätyne a vysádzali
posvätná dubové háje k pocte najvyššieho boha a vládcu Perúna, aj k
pocte iných bohov a duchov.
>>>
Přejeme Vám, aby jste rok 2010 prožili
v přízni bohů a svými činny nehanily svůj rod a předky.
Sláva bohům!
Sláva předkům!
8. 10. 2009 - Hadí božstvo a baba Jaga
Ve
slovanské tradici je had velice důležitou bytostí a jeho znázorňování má
několik významů. Naši předkové vnímali hada jako znamení moudrosti.
Odtud také pochází výraz hadač nebo hadačka ve smyslu čadojějců,
čarodějnic, žreců, tedy slovanských mudrců. Jasnovidec mohl budoucnost
předvídat, ale mnohem častěji budoucnost hádal. Slova hádat se ve smyslu
půtky a hádat ve smyslu nevědět byla odvozena přenesením smyslu později.
Je logické, že církevnictví ve snaze zničit původní hodnoty hadí
symboliku zcela otočilo. Ztotožnilo hada, znamení „pohanské“ moudrosti,
se zlem (Svatý Jiří – Beowulf zabíjí hada), podobně jako Peruna s
„ďáblem“ a božstvo Veles s čertem. Čarodějci a čarodějnice následovali
podobně smutný kotrmelec a z moudré baby Jagy se stala hrůzostrašná
Ježibaba, požírající duše lidí.
>>>
25. 8. 2009
- Slované a
čarodějnické praktiky starých Slovanů
Kultura
starých Slovanů z doby předkřesťanské jest jedním z nejméně
známých a nejméně probádaných esoterismů a kultů. Některé z
hlavních důvodů, proč otázka staroslovanského esoterismu a
vnitřních prvků staroslovanské kultury doby pohanské jest v
tolika bodech nezodpověditelnou je nedostatek písemných dokladů
a památek, neucelenost slovanské rasy a její roztříštěnost s
hlediska zeměpisného. K tomu přistupuje ještě téměř typický
nešvar slovanské vědy, která na minulost svých národů se dívá s
určitými předsudky, ne-li pohrdáním, a tak ráda pošilhává po
cizích vzorech, jež - nejsou-li horšími - jsou při nejmenším
stejné hodnoty jako kultura slovanská, ale v rabských očích
slovanského učence objevují se ozářeny jakýmsi duhovým nimbem
domnělé a zdánlivé povýšenosti.
>>>
22. 5. 2009
- Staroslovanské hradisko II.
V
minulej - prvej časti seriálu venovanému hradiskám našich predkov sme si
povedali niečo o vzniku najstarších slovanských hradísk. Zistili sme, že
vo všeobecnosti vznikajú v centre Slovanmi osídlených oblastí, obzvlášť
tých, ktoré sú v stave ohrozenia vonkajším nepriateľom. Najstaršie
opevnenia nadväzujú na tradície poľnohospodárskych osád, ktorých
vývojový počiatok môžeme hľadať niekde v období neolitu, pričom od doby
bronzovej je zrejmý trend vyhľadávania miest s výhodnou strategickou
polohou, s prirodzenou terénnou ochranou.
>>>
18. 5. 2009
-
Staroslovanské hradisko I.
"Väčšinu hradov budujú
Slovania takýmto spôsobom: Nájdu si lúky, bohaté na vodu a kroviská a
vyznačia si na nich okrúhle alebo štvorcové miesto podľa toho, akého
tvaru a veľkosti chcú mať hrad. Potom kopú dookola, navršujú zem, ktorú
spevňujú doskami a kolmi. Vytvárajú tak valy, ktoré zvyšujú, až kým
hradby nemajú požadovanú výšku. Potom vymerajú pre hrad na vhodnej
strane bránu a postavia k nej most. Po ňom doň vchádzajú."
>>>